Vladimír Menšík (1929 - 1988). Život, dílo, doba - Knižní monografie
Knižní monografie, jejíž příprava začala v roce 2015, se bude věnovat Vladimíru Menšíkovi ve všech aspektech jeho života. Budeme tak sledovat jeho
rodové kořeny na Moravě, školní docházku za první republiky a protektorátu Čechy a Morava, vysokoškolské studium na JAMU, divadelní začátky
u Vesnického divadla a nabývání dalších zkušeností v divadle u E. F. Buriana. Dostaneme se pak i k filmovému období, které tvořilo většinu Menšíkova
profesního života. V této kategorii naleznete ukázky z knihy, které sem budou dávány tak často, jak to dovolí postupující práce na knize. V rámci přípravy
knihy je vydáván i on-line časopis.
Rukopis knihy hotov
|
9. května 2022 | David Liška | Knižní monografie
|
|
Vladimír Menšík (1929 - 1988). Život, dílo, doba
2. fáze: pracovní verze rukopisu hotova
Další fáze: autorské korekce, nabídka rukopisu nakladateli
|
|
Vladimír Menšík - těžké začátky v roli manžela
|
10. února 2021 | David Liška | Celý článek | Knižní monografie
|
|
Vladimír Menšík a manželka Věra Šimšová |
Dnešní příspěvek vznikl tak nějak z nutnosti. Při psaní knihy o Vladimíru Menšíkovi jsem se dostal do začátku šedesátých let. V této době se událo něco, s čím Vladimír Menšík nepočítal, ale co logicky muselo nastat. Má se za to, že nejpozději v roce 1961 ho opustila manželka Věra Menšíková, rozená Šimšová a s oběma dětmi (Petr - 6 let, Vladimíra - 4 roky) se z Prahy odstěhovala k rodičům do Brna. Zamyslíme-li se nad tímto stavem, jsme na rozpacích, jak Menšíkův vztah k rodině chápat. Pokud vím, o své první rodině se nikjak zvlášť nezmiňoval, o své druhé (manželka Olga Strnadová) to bylo častěji. Menšík bavič, veselý a čestný člověk, ale zodpovědný? Zdá se, že odpovědnosti se musel učit a pokud se jí neučil, přišla s přibývajícími léty a zhoršujícím se zdravotním stavem. Jen uvažuji, Menšíka jsem neznal a nikoho z jeho dosud žijících přátel či rodiny jsem se na to zeptat nemohl. Co se týče jeho osobního života jsem stále odkázán na literaturu.
Slovy Jolany Matějkové, autorky prvního životopisu o Vladimíru Menšíkovi: "Viděno dnešníma očima: Laďa byl zábavný, ale nezodpovědný. O rodinu se moc nestaral." Otázkou zůstává, zda se Menšík o rodinu více zajímal alespoň v začátcích, kdy se Věra přistěhovala k němu do Prahy.
Celý článek
|
Vladimír Menšík v roli Šrámkova Řehoříka
|
5. prosince 2020 | David Liška | Celý článek | Knižní monografie
|
|
Vladimír Menšík v roli Řehoříka
(Fráňa Šrámek: Hagenbek, 1954) |
Dokončil jsem další kapitolu obsáhlé monografie o Vladimíru Menšíkovi - o divadle E. F. Buriana (ať se jmenovalo Armádní umělecké divadlo nebo od podzimu 1955 D 34). Měl jsem obavy, že to bude kratší kapitola než ta o Vesnickém divadle, ale nestalo se tak. S Menšíkem jsem prošel roky 1954 - 1958 během nichž odehrál na scéně divadla nespočet rolí v mnoha hrách, ale jen v některých dostal příležitost, aby si ho diváci více všimli. Například polního kuráta Katze v Haškově Švejku, tlučhubu a mluvku ve Šrámkově Hagenbekovi (Řehořík) nebo tureckého císaře/krále v Opeře z pouti. Čtenář bude určitě zaražen, jak mnoho o Menšíkovi a jeho divadelní kariéře neznáme. Píšu kariéře, protože měl opravdu velmi dobře (i podle kritiků) našlápnuto stát se úspěšným divadelním hercem. Během těchto neúplných čtyř sezon ale začal koketovat i s filmem, a to se mu stalo "osudným". E. F. Burian byl znám svým nekompromisním postojem k těm, kteří se mimo divadlo začali věnovat i něčemu jinému. A film? Ten považoval za škvár. Stručně řečeno, neměl rád, když někdo seděl zadkem na více židlích. Menšík chtěl hrát divadlo i film, ale právě toto rovnítko bylo pro Buriana nemyslitelné.
Celý článek
|
Vladimír či Vladislav?
|
7. listopadu 2020 | David Liška | Celý článek | Knižní monografie
|
S Půlnočním větrem, uvedeným v divadle E. F. Buriana v březnu 1955 se udála ještě další důležitá událost, i když ji možná málokdo zaregistroval. Menšíkův život na sebe poutal spoustu pozornosti, ať to bylo díky jeho bujarému životu nebo humorným historkám, které tak rád vyprávěl. A neměli bychom zapomenout také na vyložené legendy, z nichž jedna se zrodila právě nyní. Nikdo už přesně neřekne, jak a proč se to stalo, ale od března 1955 se z kulturní scény začíná pomalu vytrácet Vladislav Menšík a všechnu slávu na sebe bude postupně strhávat jiné jméno, které později pozná celý národ. Ještě v inscenaci Hagenbek se v seznamu rolí vyskytuje Vladislav Menšík, v Topolově hře už ale čteme jméno Vladimír Menšík. Můžeme se jen dohadovat, proč se to vlastně stalo, sám Vladimír Menšík ke změně svého jména mlčí, ve vlastním vyprávění není o tomto žádná zmínka a v rozhovorech, které poskytl médiím se ho na tuto zajímavost nikdo nezeptal.
|
Vladimír Menšík a Státní divadlo Brno (1950 - 1953)
|
31. srpna 2020 | David Liška | Celý článek | Knižní monografie
|
|
Mahenovo divadlo v Brně |
Vladislav (Vladimír) Menšík nehrál pouze v rámci studentských představení činoherního oboru Janáčkovy akademie múzických umění v divadle na Výstavišti a později v divadle Marta na Bayerově ulici. Třídní profesor Milan Pásek, jinak také režisér činoherního souboru Státního divadla v Brně, umožňoval svým svěřencům "osahat" si divadelní práci ve všech směrech. A tak se studenti stávali kulisáky, technickými pomocníky nebo herci, kdy jim byly svěřovány různé epizodní role. Podle záznamů v divadelním archivu Národního divadla v Brně a dostupné literatury se Menšík jako herec zúčastnil čtyř divadelních her. --- Toto je další ukázka z připravované knižní monografie o Vladimíru Menšíkovi ---
|
HUKO - Vladimír Menšík na největší socialistické stavbě
|
15. srpna 2020 | David Liška | Celý článek | Knižní monografie
|
|
Výstavba hutního kombinátu - rok 1952 |
V létě roku 1952, právě když vrcholily stavební práce na nově získaném divadle v Martě, se studenti JAMU připojili k socialistické výstavbě a odjeli na tehdejší největší stavbu socialismu v Československu - obrovského hutního kombinátu nedaleko Košic. Socialistický tábor se připravoval na třetí světovou válku a Československo se mělo stát „kovárnou“ východního bloku. Na obrovské ploše na jih od Košic mělo kromě výrobních hal vzniknout i celé „první socialistické město“ se vším zázemím pro budoucí zaměstnance. Když studenti vystoupili z vlaku, odvezly je autobusy ještě daleko za Košice, kde stál hlavní ubytovací tábor, vystavěný teprve před rokem. Celý článek.
|
Trnitá cesta k vytouženému studiu herectví
|
17. července 2020 | David Liška | Celý článek | Knižní monografie
|
|
Janáčkova akademie múzických umění v Brně |
Strojní průmyslovku Vladimír Menšík předčasně a dobrovolně ukončil v lednu 1948. Mezi tímto datem a vstupem na Janáčkovu akademii múzických umění v září 1949 uplynul rok a půl, během kterého se ocitl (z jeho pohledu) v "přípravném" období. Co dělal první půlrok není tak moc známo, kromě toho, že se horlivě připravoval na přijímací ukoušky na brněnskou konzervatoř. Janáčkova akademie múzických umění ještě neexistovala, a tak v létě předstoupil před zkušební komisi brněnské konzervatoře. Už mezi uchazeči se výrazně odlišoval, protože byl o několik let starší než děti, které převážně ukončily měšťanku.
|
Vladimír Menšík na měšťanské škole
|
29. května 2020 | David Liška | Celý článek | Knižní monografie
|
Bývalá měšťanská škola na ulici Čechyňská, Šujanovo náměstí, Brno |
K dnešnímu 32. výročí úmrtí Vladimíra Menšíka jsem si připravil další krátkou ukázku z připravované knihy. Po absolvování obecné školy přestoupil Vladimír Menšík na měšťanskou školu na ul. Táborská. Otec Vladislav poté získal firemní byt ve firmě Krassl, kde již několik let pracoval, proto se rodina opět stěhovala. Jelikož to bylo v jiném školním obvodu (ul. Na Špitálkách), Vladimír Menšík po roce přestoupil na měšťanskou školu na ulici Čechyňská.
Do měšťanské školy na dnešní ulici Táborské 185 Vladislav Menšík nastoupil v září 1940. Dosud zde stojí velká budova, která ve své době sloužila jako sídlo pro chlapeckou i dívčí měšťanku a i díky přístavbě z roku 1929 dodnes působí okázalým dojmem... [Celý text]
|
Knižní monografie - krátká ukázka z kapitoly "Rodové kořeny"
|
13. ledna 2020 | David Liška | Knižní monografie
|
První krátkou ukázkou z připravované knihy je úryvek z úvodní kapitoly, která se věnuje rodovým kořenům Vladimíra Menšíka. Jak jsem již uváděl v dřívějším příspěvku, první přímé doložené předky můžeme nalézt na jižní Moravě koncem 17. století, přičemž jeden z Menšíků se připomíná už z dob třicetileté války. Čtenář tak bude moci sledovat příslušníky rodu od jejich skromných začátků, kdy patřili k drobným zemědělcům, tzv. podsedkům, až po zámožné rolníky, ke kterým patřil i dědeček František (viz ukázka) a kterého jeho vnuk Vladimír hrdě nazýval čtvrtláníkem.
Rodové kořeny - pdf ukázka
|
Úvodní číslo on-line časopisu
|
1. června 2017 | David Liška | Knižní monografie
|
Dnešním dnem vyšlo první číslo on-line časopisu o Vladimíru Menšíkovi, jehož název je stejný jako název našeho webu - Vladimír Menšík. Život, dílo, doba. Bude přinášet jednak informace, které jsou z větší části uveřejněny na našem webu, jednak krátké úvahy a zajímavosti. Úvodní číslo je věnováno především Vladimíru Menšíkovi a jeho působení ve Vesnickém divadle v letech 1953-54.
Obsah:
Úvodní slovo | Vladimír Menšík a Vesnické divadlo | Perličky z archivů |
Úvahy badatelovy, část 1. | Událo se
|
|