[ Přihlásit se ]
Vladimír Menšík (1929 - 1988). Život, dílo, doba
Stránka na Facebooku
Stránka na Twitteru
RSS feed
iDnes blog
„ Nejsem teoretik, abych fundovaně rozebíral, co je humor. Myslím si, že je to prostě způsob nazírání světa - lidí, okolí, sebe...” (Kino, 1984)
Krátké zprávy:
9.10.21: Knižní monografie, kap. 15. (1975 - 1978)Připravováno
26.7.21: Knižní monografie, kap. 14. (1970 - 1974)Připravováno
12.6.21: Knižní monografie, kap. 13. (1967 - 1969)Připravováno
7.7.2021 7.7.2021 1.5.2021 28.4.2021 28.4.2021 28.4.2021
15.6.2021 15.6.2021 17.5.2021 22.4.2021 22.4.2021 22.4.2021 8.4.2021 8.4.2021 20.1.2021 31.10.2020
Přírustky do sbírky fotosek a plakátů (poslední z 7.7.2021)

Film & TV: 105% alibi (číšník Kici), Alexandr Dumas starší (Alexandr Dumas starší), Alibi na vodě, Což takhle dát si špenát (Zemánek), Čintamani & podvodník (opilec), Dědeček automobil (italský automechanik), Dnes naposled (vinárník Kroc), Hvězda jede na jih (klarinetista Vostřák), Kdo chce zabít Jessii?, Klec pro dva (skladník Čenda), Křivé zrcadlo (vojín), Maratón (Jarda Středa), Markéta Lazarová (potulný mnich Bernard), Nahá pastýřka (kpt. Tronda), Návštěvníci, Parta hic (předák horníků Ota Chochola zvaný Krasin), Pokušení (vojín), Probuzení (vrchní), Přísně tajné premiéry, Touha, Úplně vyřízený chlap, Vánice (lékárník Evžen), Všichni dobří rodáci (Jořka Pyřk zvaný Kradák), Zlatá svatba (Pepa, Žofčin manžel)

Neslavný konec jednoho režiséra - film Vánice
Film Vánice (1962), role: lékárník Evžen

16. března 2021 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Film Vánice
Film Vánice (zdroj: csfd.cz)

Ve dnech 27. 11. 1961 - 13. 5. 1962 se Vladimír Menšík zúčastnil natáčení filmu Vánice. Scénář ho jako lékárníka Evžena zařadil do týmu horských záchranářů, kde obětavě vykonává svou záslužnou práci. Mohl tady zase po čase uplatňovat svou schopnost tmelu kolektivu, vtipálka a glosátora, jak jeho vedlejší role často ve své objemné „Menšíkovské“ filmové monografii charakterizuje Lubomír Holčák. Když k tomu přidáme i ráznou, dominantní manželku v podání Slávky Budínové, je o zapamatovatelnost postavy postaráno. Bohužel, tento film se stal odstrašujícím příkladem, jak film vypadat nemá. Za všechny stačí ocitovat jednoho z kritiků, který by u tak špatného filmu očekával, že „když už jde o lyžaře, mělo se tu aspoň umět dobře lyžovat, a když se ukazují zimní hory, mohly aspoň ty Krkonoše vypadat krásně.“ Nedobře napsanému scénáři nepomohlo ani špatné režijní vedení Čeňka Duby, které bylo po skončení natáčení (v květnu 1962) podrobeno nezvykle tvrdé kritice i ze strany jeho spolupracovníků. Ti mu vyčítali hrubé chování, kterým postupně „jednoho po druhém různě ponížil, zastrašil, urazil.“ Pod tímto otevřeným dopisem, adresovaným mimo jiné též řediteli Filmovéfo Studia Barrandov Jiřímu Veselému, se podepsalo celkem sedmnáct pracovníků výrobního štábu. A právě tato nespokojenost jeho bývalých kolegů udělala konec za režisérskou kariérou Čeňka Duby u hraného filmu, Vánice byla jeho posledním celovečerním snímkem. Po sebekritice a žádosti o přidělení jiné pozice byl v rámci Studia převeden do funkce režiséra dabingu. Ukázka z knihy.

Celý článek