[ Přihlásit se ]
Vladimír Menšík
facebook Google+ twitter rss Vladimír Menšík na blogu idnes
Divadlo Film & televize Výzkum Projekt Různé
Vladimír Menšík, známý filmový herec, méně známý herec divadelní, se narodil 9. října 1929, zemřel 29. května 1988. Po vystudování Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) se v roce 1953 stal členem Vesnického divadla, odkud jeho kroky dále vedly do Armádního divadla (D 34) E. F. Buriana. V roce 1958 opustil divadelní svět a zakotvil v hereckém souboru Filmového studia Barrandov. Byl dvakrát ženatý. S první ženou Věrou měl syna Petra (*1955) a dceru Vladimíru (*1957), s druhou ženou Olgou pak syna Jana (*1962) a dceru Martinu (*1965).
Krátké zprávy:
19.5.17: Na Febiofestu byla vydána pamětní medaile Vl. Menšíka.
18.5.17: Velký přítel Vl. Menšíka Lubomír Kostelka oslavil v březnu 90 let.
18.5.17: Rozhledna Vl. Menšíka oslavila v dubnu 10 let.
Nejnovější příspěvky

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 7.
Pevnost na severu / role: Eda Zvonek

19. května 2017 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadlo, Vladimír Menšík a Růžena Preisslerová ve hře Pevnost na severuV našem povídání o Vesnickém divadle se dostáváme k poslední roli Vladimíra Menšíka. V roce 1954 byla uvedena hra Pevnost na severu. Autor Vojtěch Cach ji původně napsal pro Realistické divadlo, kde také v roce 1953 měla premiéru. Pro potřeby Vesnického divadla byla ale v původní verzi nemyslitelná, na jevišti se např. objevuje hornický komparz. Autor však vyslyšel přání vedení divadla a hru přetvořil do minimalističtější podoby.
"Menšík ... hraje Edu Zvonka  jakoby levou rukou..." 
Dobová recenze na Vladimíra Menšíka.

Vladimír Menšík a film, část 2.
Nahá pastýřka

4. května 2017 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Nahá pastýřkaFilm Nahá pastýřka patří k žánru klasických českých detektivek. Vznikl v roce 1966 a Vladimír Menšík zde ztvárnil sympatického příslušníka SNB, navíc režiséra místních divadelních ochotníků, kapitána Trondu. Na následujících řádcích se seznámíme s přípravami a průběhem natáčení. Připomeňme, že se film natáčel na hradě Orlíku a pojednává o tajemném obrazu Nahá pastýřka a vraždách, které se kolem něj stanou. Profesor Nykl si je jistý, že obraz je stále na hradě. Během rekonstrukce, která má za úkol ověřit tuto teorii, je v rytířském sále nalezena mrtvola paní Anny, správkyně zámku. Později je také zavražděn malíř Maudr. Vyšetřování obou vražd vede poručík Tronda (Vladimír Menšík) spolu s majorem Berglem, kapitánem Rojem a nadporučíkem Patrasem.
"Hladinku pane kapitáne?"
"Květuško, jak známo, řidičům se nenalejvá ... Ještě jednou a vemu ti kněžnu!"

Z dialogu mezi paní hostinskou a kapitánem Trondou.

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 6.

3. května 2017 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadloV dnešním díle povídání o Vesnickém divadle trochu odlehčíme a seznámíme se s těžkostmi, s jakými se herci na svých štacích museli potýkat. Jaké to bylo lézt na jeviště oknem nebo přes silnici z protějšího domu? Teprve při čtení podobných zkušeností, které byly pravidelně vydávány v závodním časopise Naše práce si uvědomíme, na jaké záslužné a obětavé činnosti se herci a vůbec všichni kolem Vesnického divadla podíleli.
"Šatna v lokále. Na jeviště jsme chodili kolem budovy a po žebříku oknem."
Razová, okres Bruntál, 9.9.1953.

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 5.
Hledač světla / role: Vincent van Gogh

1. května 2017 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vladimír Menšík jako Vincent van Gogh v Hledači světlaDostáváme se ke hře, která pro Vladimíra Menšíka měla zásadní význam. Význam v jeho další herecké kariéře. Ve hře Hledač světla Menšík ztvárnil hlavní roli nizozemského malíře Vincenta van Gogha, který odjíždí z Haagu aby se dostal do nizozemského městečka Nuenen. Byla to jeho velká role, která se setkala s velkým ohlasem. Nemluvíme pouze o ohlasech samotného obecenstva. Vlídná byla divadelní kritika i E. F. Burian, který na jedno z představení v květnu roku 1954 zavítal. Více v celém článku.

"Hlavní představitel Vladislav Menšík, loňský absolvent JAMU, je herec, jehož nadání je podloženo
cenným pokladem svědomitosti a vkusu." 
Recenze na roli Vincenta van Gogha.

Vladimír Menšík a divadlo E. F. Buriana, část 1.
Hagenbek / role: Řehořík

27. ledna 2017 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Po úspěšném angažmá ve Vesnickém divadle (1953/54) se Vladimír Menšík v roce 1954 stal členem Armádního uměleckého divadla (D34), které vedl E. F. Burian.

Vladimír Menšík a Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého

6. ledna 2017 | David Liška | Výzkum

Vojenský historický ústavNa sklonku roku 2016 jsem v úterý, 27. prosince, navštívil Správní archiv Armády ČR (pobočka Vojenského historického archivu) v Olomouci. Chtěl jsem prostudovat působení Vladimíra Menšíka v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Návštěva byla úspěšná, dozvěděl jsem se podrobné informace o činnosti AUS mezi listopadem 1954 a březnem 1955, tedy obdobím působení Vladimíra Menšíka. Z jiných zdrojů víme, že Vl. Menšík byl do základní vojenské služby odveden 2. října 1954, z Olomouce se pak můžeme dozvědět, že k Armádnímu uměleckému souboru (AUS) Víta Nejedlého byl  převelen 29. října, mj. společně s Vladimírem Brabcem, Petrem Haničincem a Karlem Lincem. Je potřebí ale další podrobné prostudování materiálů z Vojenského archivu, abych mohl podat plastický obraz působení Vladimíra Menšíka v tomto uměleckém vojenském uskupení.

Vladimír Menšík a Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého

20. prosince 2016 | David Liška | Výzkum

Vojenský historický ústavPo ukončení angažmá ve Vesnickém divadle v roce 1954 byl Vladimír Menšík přijat za stálého člena v prestižním uměleckém souboru divadla D 34 vedeného legendárním divadelníkem E. F. Burianem. I přes zdravotní potíže, kterými Menšík trpěl od mládí (problémy s dýcháním) ho ještě čekala základní vojenská služba. Měl ale štěstí, od konce roku 1954 se stal členem Armádního uměleckého souboru (AUS) Víta Nejedlého. Zde zůstal do března 1955, kdy si ho nazpět vyžádal E. F. Burian, a tak mohl Menšík zákl. vojenskou službu odsloužit v prostředí daleko příjemnějším a hlavně činorodějším.

Příští týden navštívím archiv v Olomouci, kde bych se měl o činnosti Vladimíra Menšíka v AUS Víta Nejedlého dozvědět více. O výsledcích budu na těchto stránkách informovat.

Historie AUS

Rozhovory o Vladimíru Menšíkovi - Jan Menšík

25. listopadu 2016 | David Liška | Celý článek | Výzkum Vladimír Menšík na blogu idnes

V červenci 2016 jsem se sešel se synem Vladimíra Menšíka, Janem. Přináším ukázku z rozhovoru, který jsme vedli v Praze, v kavárně na Náměstí Jiřího z Poděbrad.

Vladimír Menšík v soudobém tisku, část 1.

16. listopadu 2016 | David Liška | Celý článek | Různé Vladimír Menšík na blogu idnes

Dosud jsme si o Vladimíru Menšíkovi povídali zprostředkovaně, tedy to, co nám prozradily archivní spisy. Jak ale on sám o sobě mluvil?

"Když léta usilujete, aby vás diváci aspoň zaznamenali, tak obtíže,
které popularita přináší, berete jako daň za to, že se vám poštěstilo."

Vladimír Menšík o popularitě

Vladimír Menšík a školní docházka - Střední škola strojnická

11. listopadu 2016 | David Liška | Celý článek | Výzkum Vladimír Menšík na blogu idnes

Není tajemstvím, že Vladimír Menšík, který se celý svůj profesní život věnoval herectví, měl nakročeno původně jinam, a to do technické sféry. Po ukončení základní školní docházky roku 1943 začal na přání otce studovat střední školu strojnickou.

Vladimír Menšík a film, část 1.
Což takhle dát si špenát

3. listopadu 2016 | David Liška | Celý článek | Film & televize Vladimír Menšík na blogu idnes

Barrandov studioOdbočme na chvíli od divadelních začátků Vladimíra Menšíka a vrhněme se rovnou do jeho nejslavnějších let, kterými 70. léta určitě byla. Od roku 1976 vznikala divácky úspěšná veselohra "Což takhle dát si špenát?" Nebudeme si ale povídat o ději této bláznivé komedie s fantastickými prvky (jak zní charakter filmu ve Výrobním listě), tu snad každý zná, ale o jeho výrobě - od schvalovacího procesu scénářů, přes denní zprávy z natáčení až po jeho uvedení do kin. 

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 3.
U nás v Darmochlebech / role: Drvota

18. října 2016 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadloV roce 1953 čekala Vladimíra Menšíka ve Vesnickém divadle postava agronoma Drvoty ve hře U nás v Darmochlebech. Ve hře, která byla sepsána ředitelem Františkem Smažíkem podle původního scénáře k filmu Usměvavá zem z roku 1952.
 
"Sympatická tvář mladého herce má těžký úkol zmoci postavu nesmělého člověka ... 
ten starý a trochu nerudný i nedůtklivý mládenec prodíral se Menšíkovým
zjevem velmi těžce ..." Z posudku na roli Vladimíra Menšíka

Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 1.

10. října 2016 | David Liška | Celý článek | Divadlo Vladimír Menšík na blogu idnes

Vesnické divadloNa blogu idnes jsem uveřejnil první článek. Je věnovaný Vladimíru Menšíkovi a Vesnickému divadlu (jedná se částečně o kompilaci příspěvků uvedených na našem webu).
 
"Hrůza! Při příjezdu jsme našli sál ve stavu, kdy byl jen těžko rozeznat od chlívku ... "
Ze záznamů Vesnického divadla

Vladimír Menšík o svém dospívání v Brně

27. září 2016 | David Liška | Různé

Roku 1984 poskytl Vladimír Menšík rozhovor novinám Brněnský večerník. Přečtěme si, co řekl o svém dospívání v Brně:

"... celé mé zrání a hledání sama sebe ... je spjato s Brnem. Je to období mé neuvěřitelné aktivity a dnes nevím, jak jsem to všechno stihl. Studoval jsem (a s výjimkou JAMU špatně), učil jsem se hrát na housle a klavír a bez pedagogického vedení taky na klarinet a kytaru (zbytečně, ať už s vedením, nebo bez něj), hrál jsem v restauraci u Voráčů na Špitálce loutkové divadlo (primitivně, ale vytrvale), hrál a zpíval v trampské osadě Dravci, kopal fotbal  v židenické čafce (jako ani jednou postavený náhradník) a plaval za KVS Brno (nejpomaleji). Ale hlavně jsem doslova žil v Sokole Brno IV. Pravidelně a s fortelem jsem cvičil na nářadí a nebýt Honzy Vyskupa a asi třiceti dalších, mohl jsem být čtverkařskou jedničkou. Zároveň jsem pomáhal cvičit žáky  a jako vedoucí  s nimi jezdil na letní i zimní tábory, kromě toho jsem absolvoval  tábory v Biskupicích se souborem Ády Pištěláka - byl jsem v něm tamburášem -  a s ním jsem taky zvládl během roku řadu vystoupení a dvakrát týdně zkoušky ... Kromě toho jsem ještě stihl milovat - samozřejmě z donucení partnerek jen platonicky - několik členek čtverky, ale i tak to bylo rovněž velice vyčerpávající, hlavně duševně."

Zdroj: Brněnský večerník, 5.10.1984

Vojenský archiv - centrální registratura v Trnavě, část 2.

8. července 2016 | David Liška | Výzkum
Vojenský archív – centrálna registratúra Trnava

V pondělí 4. července jsem díky Janu Menšíkovi navštívil vojenskou centrální registraturu v Trnavě (spadající pod Vojenský archiv ČR), kde jsou uloženy osobní složky Vladimíra Menšíka. Pro můj výzkum se mi tak dostaly do rukou záznamy o základní vojenské službě, stručný průběh služby a zdravotní záznamy.

Malá zajímavost: podle zdravotních záznamů měřil Vladimír Menšík 180 cm.

Lidovost v podání Vl. Menšíka

3. července 2016 | David Liška | Různé

O tom, že Vladimír Menšík byl komik vpravdě lidový, se nelze přít. Jak on sám vnímal onu lidovost? Přečtěme si, co o tom říka:

"Jenom abychom si hned na začátku ujasnili, o čem bude řeč: vylučme z humoru vtipálkovství, 'dělání legrace' za každou cenu. To nemá s lidovostí vůbec nic společeného. Humor v umění, herectví, ale i v životě vyplývá ze zvláštního vidění světa, znamená skoro určitou životní filozofii. Jako by člověk viděl  i odvrácenou tvář věcí kolem sebe. A tím, že je dovede vtipně podat, tak je nějak nadlehčí, udělá pro daleko větší okruh lidí přijatelnější, stravitelnější. A ti, kteří umělce viděli a vyslechli, se smějí a leckdy si teprve za chvíli uvědomí, že se tu vlastně kdosi touhle formou vyslovil třeba i k velmi vážnému tématu.

Lidový humor není složitě zašifrovaný. Nikdy z něj nesmí zmizet laskavost ... Opravdu lidový umělec nikdy netouží 'předvádět se', zneužívat důvěru diváků. No, a protože na hloupost a vulgárnost máme jistě všichni stejný názor, nebudu zvlášť zdůrazňovat, že lidový humor rozhodně není humor primitivní."

Zdroj: Práce, Praha, 23.5.1978

Vojenský archiv - centrální registratura v Trnavě, část 1.

30. června 2016 | David Liška | Výzkum

Vojenský archív – centrálna registratúra TrnavaJan Menšík mi předal potřebná povolení ke studiu ve vojenském archivu v Trnavě, kde se nachází osobní složky Vladimíra Menšíka. Ty by měly popisovat průběh jeho základní vojenské služby. V pondělí může výzkum začít.

Jan Menšík - 29.6.2016

30. června 2016 | David Liška | Výzkum

Ve středu 29.6.2016 jsem se opět setkal s Janem Menšíkem. Povídali jsme si o jeho tatínkovi. Dozvěděl jsem se hodně zajímavého, např. o jejich milované chalupě v Žandově a problémech, kterou způsobovala Menšíkova popularita, o Menšíkovi jako řemeslníkovi i o jeho astmatu a lécích, které někdy měly i nežádoucí účinky. Po autorizaci rozhovoru uvedu krátkou ukázku na našem webu.

Student vyšší průmyslové školy strojnické, část 1.

17. června 2016 | David Liška | Výzkum

Archiv města BrnaVladimír Menšík nastoupil na střední školu ve školním roce 1943-44. Na vyšší průmyslovou školu strojnickou, jak zněl oficiální název, bylo v tomto roce přijato 182 žáků z celkem 562 uchazečů. Přijímací zkoušky byly konány ze tří předmětů, a to němčiny, češtiny a matematiky. Shodou okolností se tohoto roku přestěhoval do budovy školy Středoškolský zdravotní ústav, což si vedení školy pochvalovalo, neboť "kromě pravidelných zdravotních prohlídek našeho žactva bude napříště postaráno o první pomoc při úrazech, náhlých onemocněních apod." Útočiště mu poskytl pověřený správce školy Jan Bujniak, který jim přenechal služební ředitelský byt.

Jan Bujniak byla ostatně velmi problémová osoba, která kolaborovala s nacisty a zaváděla do školy nacistický řád. Dle zprávy profesorů ze 7. května 1945 tak např. "každou poradu zahajoval povelem 'Pozor - Vůdci zdar' ... při čemž ostře zíral do sboru, kdo jak činí." Navíc organizoval "zápujčky" studentů do Technische Nothilfe, kdy dva žáci zahynuli při náletu na Berlín. Po válce byl Jan Bujniak odsouzen a 20. června 1945 popraven.

Zdroj: Archiv města Brna

O popularitě...

14. června 2016 | David Liška | Různé

Vladimír MenšíkNení vzácností, že populární osoba (ať herec, zpěvák, politik) si stěžují na novináře, na to, jak nemají soukromí, jak je popularita obtěžuje. Vladimír Menšík se v roce 1973 na toto téma vyjádřil se sympatickou upřímností. I pro dnešek jsou ostatně jeho slova aktuální.

"Ale já si nestěžuji. Když léta usilujete, aby vás diváci aspoň zaznamenali, tak obtíže, které popularita přináší, berete jako daň za to, že se vám poštěstilo. Rozhodně jsem nebyl žádné zázračné dítě a jsem nesmírně rád, že od různých i epizodních rolí jsem se dopracoval jistého uznání diváků i pánů režisérů. Ale popularitu si člověk nesmí brát moc k srdci, to by to s ním mohlo špatně dopadnout. Být populárním neznamená vždycky být dobrým; populární může být nakonec i naprostý diletant. A nemusí být jeho vinou, že je populární."

Zdroj: Záběr. Časopis filmového diváka, roč. VI, č. 10.