Nevím skoro nic o Vladimírově otci Vladislavovi. Narodil se v Řícmanicích, měl za manželku Andělu Kudláčkovou z Ivančic, za mládí byl ve Francii se svými bratry u firmy Renault, později pracoval u firmy Krassl v Brně jako automechanik a v areálu firmy také s rodinou bydlel. To je zhruba vše. V lednu znovu zajedu do archivu v Rajhradě a pokusím se zjistit alespoň něco o jeho školních létech v Řícmanicích. Ale tady byla jenom dvoutřídka. Ale co pak? Je vyučený automechanik? Střední školu podle Menšíka neměl, tak kde se učil před odchodem do Francie?

O Vladimíru Menšíkovi je stále co pátrat. I když jsem si myslel, že, co se týče jeho rodiny, je vše dané. Při pátrání po rodových kořenech jsem se dozvěděl, že Menšíkovi předkové byli hodně plodní. Velkou úlohu měla v tomto regionální poloha, jak demografické výzkumy potvrdily, největší porodnost byla na jižní Moravě, naopak na severu byla podprůměrná. V hlavní rodové linii toto přerušil až Vladimírův otec Vladislav. Myslel jsem, že měl pouze dvě děti, ale asi tomu tak docela není. Jak je všeobecně známo, Vladimír měl sestru Olgu, provdanou Svozilovou. Co bylo ale pro mě překvapení je, že Alena Horáková-Fonová (Menšíkova blízká spolupracovnice a přítelkyně) se ve své knize Utajené vzpomínky na Vladimíra Menšíka zmiňuje o dvou sestrách Vladimíra Menšíka. Zatím jsem knihu nedočetl, snad v knize budou i další informace, které by tuto druhou sestru Vladimíra Menšíka přiblížily více... Ale ten fakt, že nikde jinde se dvě sestry Vladimíra Menšíka nezmiňují je na pováženou. Jsou dvě možnosti: buď druhá sestra byla/je nebo se autorka knihy mílí. Bohužel, do matriky (ivančické, řícmanické, možná brněnské), které by vše osvětlily, se zatím nedostanu (zákon o ochraně osobních dat), požádal jsem pana Jana Menšíka (syna) o povolení, ale bez odpovědi...

Doplnění (19.12.2019): Snažím se zjistit nějaké další informace o Aleně Horákové-Fonové, ale Google zatím nepomáhá. Kromě její knihy nenalézám žádné informace, které by tuto osobu více přiblížily.

Zajímavou otázkou je začátek školní docházky Vladimíra Menšíka. Vydaná literatura a pamětníci uvádí, že Vladimír Menšík do první třídy chodil v Ivančicích, potom po přestěhování rodiny pokračoval v Brně. Na vysvědčení je ale udáváno, že do školy začal chodit až v Brně - Židenicích. Nechci tuto skutečnost zpochybňovat, ale není možné, že Vladimír Menšík do školy v Ivančicích vůbec nechodil? Nebo jen pár dnů? Na to mi možná odpoví materiál uložený ve Státním okresním archivu v Rajhradě.

Doplnění (26.11.2019): Po návštěvě archivu jsem nenašel jediný důkaz, že by Vladimír Menšík chodil alesoň načas do 1. třídy v Ivančicích. Tady byla v té době pouze jedna obecná (národní) škola a ke školnímu roku 1935/36 se uvádí pouze tři děti, které se během školního roku odstěhovaly, a Vl. Menšík mezi nimi není... V třídním katalogu o prospěchu žactva už není vůbec. Záhada? Jak jsem psal výše, na vysvědčení z 1. třídy je uvedeno, že Vladimír (Vladislav) Menšík nastoupil do 1. třídy v Brně - Židenicích a "vůbec" do školy v Brně - Židenicích.

Zdá se, že jsem při svém bádání po přímých předcích Vladimíra Menšíka došel na úplný konec. Po prostudování matrik a dalších materiálů (např. lánových rejstříků, pozemkových knih apod.) jsem se dostal k roku 1629 a objevil možná prvního historicky doloženého předka Vl. Menšíka. Vzhledem k nedostatku pramenů píši možná, souvislost s přímou rodovou větví lze vysledovat pouze na základě nepřímých důkazů.

"V charakteristice tragikomické postavy sedláka Vojtěcha ...
vychází Vladislav Menšík z pudu po majetku
a ze selské lakotnosti, jež neznají
mravních zábran."
Z recenze hry Mordova rokle

"Zemánek popotáhne a dopije sklenku:
'Škoda…,' řekne rezignovaně. 'Byla to taková veselá parta.'“

V roce 1960 měl premiéru psychologický film Probuzení (původní název Odsouzeni k životu). V hlavní roli Jitky se objevila začínající nadaná herečka Jana Brejchová, ve vedlejší roli vrchního číšníka se objevil Vladimír Menšík.

Odkaz na článek o filmu Přísně tajné premiéry.

Krátce o filmu Kdo chce zabít Jesii?

Uživatel Jenda našel ve svém archivu (a vložil na YouTube) zajímavý záznam přímého přenosu TV pořadu Pět přání z listopadu 1982. Sem byl pozván i Vladimír Menšík a při této příležitosti mu tehdejší rektor Janáčkovy akademie múzických umění prof. František Šolc udělil nejvyšší vyznamenání - zlatou medaili. Po předání se Vladimír Menšík rozhovořil...

Poznámka: celý rozhovor vyšel tiskem v knize (Menšíková, Olga: Dary Vladimíra Menšíka aneb stromeček mého veselého života, Praha 1998, s. 126-132).

U budovy základní školy v Ivančicích byla odhalena busta Vladimíra Menšíka. Stalo se tak u příležitosti jeho nedožitých 89. narozenin, socha je dílem akademického sochaře Nikose Armutidise. Sledujte záznam. Foto: denik.cz.

Dramatické herectví Vl. Menšíka (bakalářská práce)

První krátkou ukázkou z připravované knihy je úryvek z úvodní kapitoly, která se věnuje rodovým kořenům Vladimíra Menšíka. Jak jsem již uváděl v dřívějším příspěvku, první přímé doložené předky můžeme nalézt na jižní Moravě koncem 17. století, přičemž jeden z Menšíků se připomíná už z dob třicetileté války. Čtenář tak bude moci sledovat příslušníky rodu od jejich skromných začátků, kdy patřili k drobným zemědělcům, tzv. podsedkům, až po zámožné rolníky, ke kterým patřil i dědeček František (viz ukázka) a kterého jeho vnuk Vladimír hrdě nazýval čtvrtláníkem.

 Rodové kořeny - pdf ukázka

Dnešním dnem vyšlo první číslo on-line časopisu o Vladimíru Menšíkovi, jehož název je stejný jako název našeho webu - Vladimír Menšík. Život, dílo, doba. Bude přinášet jednak informace, které jsou z větší části uveřejněny na našem webu, jednak krátké úvahy a zajímavosti. Úvodní číslo je věnováno především Vladimíru Menšíkovi a jeho působení ve Vesnickém divadle v letech 1953-54.

Obsah:
Úvodní slovo | Vladimír Menšík a Vesnické divadlo | Perličky z archivů | 
Úvahy badatelovy, část 1. | Událo se