Výzkum
Vladislav Menšík - otec
|
|
29. prosince 2019 | David Liška| Výzkum
|
 Nevím skoro nic o Vladimírově otci Vladislavovi. Narodil se v Řícmanicích, měl za manželku Andělu Kudláčkovou z Ivančic, za mládí byl ve Francii se svými bratry u firmy Renault, později pracoval u firmy Krassl v Brně jako automechanik a v areálu firmy také s rodinou bydlel. To je zhruba vše. V lednu znovu zajedu do archivu v Rajhradě a pokusím se zjistit alespoň něco o jeho školních létech v Řícmanicích. Ale tady byla jenom dvoutřídka. Ale co pak? Je vyučený automechanik? Střední školu podle Menšíka neměl, tak kde se učil před odchodem do Francie?
|
Sestra nebo sestry Vladimíra Menšíka?
|
|
17. prosince 2019 | David Liška| Výzkum
|
 O Vladimíru Menšíkovi je stále co pátrat. I když jsem si myslel, že, co se týče jeho rodiny, je vše dané. Při pátrání po rodových kořenech jsem se dozvěděl, že Menšíkovi předkové byli hodně plodní. Velkou úlohu měla v tomto regionální poloha, jak demografické výzkumy potvrdily, největší porodnost byla na jižní Moravě, naopak na severu byla podprůměrná. V hlavní rodové linii toto přerušil až Vladimírův otec Vladislav. Myslel jsem, že měl pouze dvě děti, ale asi tomu tak docela není. Jak je všeobecně známo, Vladimír měl sestru Olgu, provdanou Svozilovou. Co bylo ale pro mě překvapení je, že Alena Horáková-Fonová (Menšíkova blízká spolupracovnice a přítelkyně) se ve své knize Utajené vzpomínky na Vladimíra Menšíka zmiňuje o dvou sestrách Vladimíra Menšíka. Zatím jsem knihu nedočetl, snad v knize budou i další informace, které by tuto druhou sestru Vladimíra Menšíka přiblížily více... Ale ten fakt, že nikde jinde se dvě sestry Vladimíra Menšíka nezmiňují je na pováženou. Jsou dvě možnosti: buď druhá sestra byla/je nebo se autorka knihy mílí. Bohužel, do matriky (ivančické, řícmanické, možná brněnské), které by vše osvětlily, se zatím nedostanu (zákon o ochraně osobních dat), požádal jsem pana Jana Menšíka (syna) o povolení, ale bez odpovědi...
Doplnění (19.12.2019): Snažím se zjistit nějaké další informace o Aleně Horákové-Fonové, ale Google zatím nepomáhá. Kromě její knihy nenalézám žádné informace, které by tuto osobu více přiblížily.
|
Základní školní docházka
|
|
23. listopadu 2019 | David Liška| Výzkum
|
Zajímavou otázkou je začátek školní docházky Vladimíra Menšíka. Vydaná literatura a pamětníci uvádí, že Vladimír Menšík do první třídy chodil v Ivančicích, potom po přestěhování rodiny pokračoval v Brně. Na vysvědčení je ale udáváno, že do školy začal chodit až v Brně - Židenicích. Nechci tuto skutečnost zpochybňovat, ale není možné, že Vladimír Menšík do školy v Ivančicích vůbec nechodil? Nebo jen pár dnů? Na to mi možná odpoví materiál uložený ve Státním okresním archivu v Rajhradě.
Doplnění (26.11.2019): Po návštěvě archivu jsem nenašel jediný důkaz, že by Vladimír Menšík chodil alesoň načas do 1. třídy v Ivančicích. Tady byla v té době pouze jedna obecná (národní) škola a ke školnímu roku 1935/36 se uvádí pouze tři děti, které se během školního roku odstěhovaly, a Vl. Menšík mezi nimi není... V třídním katalogu o prospěchu žactva už není vůbec. Záhada? Jak jsem psal výše, na vysvědčení z 1. třídy je uvedeno, že Vladimír (Vladislav) Menšík nastoupil do 1. třídy v Brně - Židenicích a "vůbec" do školy v Brně - Židenicích.
|
Rodová větev Vladimíra menšíka
|
|
11. listopadu 2019 | David Liška| Výzkum
|
Zdá se, že jsem při svém bádání po přímých předcích Vladimíra Menšíka došel na úplný konec. Po prostudování matrik a dalších materiálů (např. lánových rejstříků, pozemkových knih apod.) jsem se dostal k roku 1629 a objevil možná prvního historicky doloženého předka Vl. Menšíka. Vzhledem k nedostatku pramenů píši možná, souvislost s přímou rodovou větví lze vysledovat pouze na základě nepřímých důkazů.
|
Rodová větev Vladimíra Menšíka
|
|
22. října 2019 | David Liška| Výzkum
|
Čtení matrik je z větší části dokončeno. Mám tak bohatý materiál pro kapitolu knihy, která musí být logicky napsána jako první - přiblížení rodové větve Vladimíra Menšíka na Moravě a běžný život jejich členů, moravských podsedků, podruhů, domkářů i bohatých čtvrtláníků. Opět prozradím, že ve svém bádání jsem se bezpečně dostal až na počátek 18. století k jistému Matyáši Menšíkovi, obyvateli jedné vsi na Blanensku...
|
Divadlo
Vladimír Menšík a Janáčkova akademie múzických umění, část 2.
|
10. července 2017 | David Liška | Celý článek| Divadlo 
|
 Po neslavném ukončení střední školy strojnické v lednu roku 1948 se Vladimír Menšík na pár měsíců nechal zaměstnat v Brně u Spojených brněnských sléváren a strojíren jako konstruktér. Ale neměl tady zůstat nadlouho. Usiloval o přijetí na tehdy novou vysokou školu, Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU), která zahájila svou činnost v květnu roku 1948. Divadelní fakulta začínala se čtyřmi obory, a to oborem divadelního herectví, režie, dramaturgie a divadelní vědy.
"V charakteristice tragikomické postavy sedláka Vojtěcha ... vychází Vladislav Menšík
z pudu po majetku a ze selské lakotnosti, jež neznají mravních zábran."
Z recenze hry Mordova rokle
|
Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 7.Pevnost na severu (1954), role: Eda Zvonek
|
|
19. května 2017 | David Liška | Celý článek| Divadlo
|
 V našem povídání o Vesnickém divadle se dostáváme k poslední roli Vladimíra Menšíka. V roce 1954 byla uvedena hra Pevnost na severu. Autor Vojtěch Cach ji původně napsal pro Realistické divadlo, kde také v roce 1953 měla premiéru. Pro potřeby Vesnického divadla byla ale v původní verzi nemyslitelná, na jevišti se např. objevuje hornický komparz. Autor však vyslyšel přání vedení divadla a hru přetvořil do minimalističtější podoby. "Menšík ... hraje Edu Zvonka jakoby levou rukou..."
Dobová recenze na roli Edy Zvonka
|
Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 6.
|
|
3. května 2017 | David Liška | Celý článek| Divadlo
|
 V dnešním díle povídání o Vesnickém divadle trochu odlehčíme a seznámíme se s těžkostmi, s jakými se herci na svých štacích museli potýkat. Jaké to bylo lézt na jeviště oknem nebo přes silnici z protějšího domu? Teprve při čtení podobných zkušeností, které byly pravidelně vydávány v závodním časopise Naše práce si uvědomíme, na jaké záslužné a obětavé činnosti se herci a vůbec všichni kolem Vesnického divadla podíleli.
"Šatna v lokále. Na jeviště jsme chodili kolem budovy
a po žebříku oknem."
Razová, okres Bruntál, 9.9.1953.
|
Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 5.Hledač světla (1954), role: Vincent van Gogh
|
|
1. května 2017 | David Liška | Celý článek| Divadlo
|
 Dostáváme se ke hře, která pro Vladimíra Menšíka měla zásadní význam. Význam v jeho další herecké kariéře. Ve hře Hledač světla Menšík ztvárnil hlavní roli nizozemského malíře Vincenta van Gogha, který odjíždí z Haagu aby se dostal do nizozemského městečka Nuenen. Byla to jeho velká role, která se setkala s velkým ohlasem. Nemluvíme pouze o ohlasech samotného obecenstva. Vlídná byla divadelní kritika i E. F. Burian, který na jedno z představení v květnu roku 1954 zavítal. Více v celém článku.
"Hlavní představitel Vladislav Menšík, loňský absolvent JAMU,
je herec, jehož nadání je podloženo cenným pokladem
svědomitosti a vkusu."
Recenze na roli Vincenta van Gogha.
|
Vladimír Menšík a Vesnické divadlo, část 4.
|
|
27. dubna 2017 | David Liška | Celý článek| Divadlo
|
Vesnické divadlo pořádalo čtyřikrát do roka pravidelné celozávodní konference, na kterých se diskutovalo o všem, co nějakým způsobem mohlo zlepšit divadelní práci a každý, kdo měl co říci, mohl přednést svůj příspěvek. Na 9. konferenci (2. července 1954) vystoupil i Vladimír Menšík.
|
Film & televize
Odsouzeni k životuFilm Probuzení (1960), role: vrchní
|
|
6. ledna 2020 | David Liška | Celý článek | Film & televize
|
 V jednom z minulých krátších příspěvků jsem se zmínil o filmu Probuzení, jenž měl premiéru v roce 1960. Pro připomenutí - bylo to v souvislosti nepořádku, který filmaři zanechali u jedné z chat, u které se natáčelo (odkaz zde). Děj je jednoduchý - jedná se o příběh chuligánské party, jejímž členem je i pohledná Jitka (v podání Jany Brejchové), do které se zamiluje mladý Tonek (Jan Šmíd). Film má výchovná charakter a poukazuje na mladé lidi, kteří se vydali na scestí. Hlavní dva hrdinové mají štěstí, vše pro ně končí dobře. Vladimír Menšík se tady objevuje v nepříliš sympatické roli vrchního, pod nímž Tonek pracuje. My máme příležitost podívat se na film z druhé strany a na základě bohaté produkční dokumentace, uložené v archivu Filmového studia Barrandov můžeme sledovat nelehký zrod tohoto, myslím i dnes cenného, filmu.
|
Byla to veselá partaFilm Dnes naposled (1958), role: vinárník Kroc
|
|
19. prosince 2019 | David Liška | Celý článek | Film & televize
|
 Film Dnes naposled patří k těm dílům, které nenesou stopy po době, ve které vznikly. Marný boj s alkoholismem svádí mnoho lidí i v dnešní době. Autoři Josef Neuberg a František Vláčil mistrně vykreslili obraz neútěšnosti, zmaru a marného boje hlavních hrdinů. Pouze jediné postavě dali ve filmu šanci vyváznout. Ne tak v původní synopsi a povídce, které filmu předcházely. V krátkém příspěvku nabídnu pohled do zákulisí literární přípravy tohoto hodnotného díla z roku 1958.
"Zemánek popotáhne a dopije sklenku:
'Škoda…,' řekne rezignovaně. 'Byla to taková veselá parta.'“
|
Střípek z natáčení filmuFilm Probuzení (1960), role: vrchní
|
|
23. září 2019 | David Liška | Celý článek | Film & televize
|
 V roce 1960 měl premiéru psychologický film Probuzení (původní název Odsouzeni k životu). V hlavní roli Jitky se objevila začínající nadaná herečka Jana Brejchová, ve vedlejší roli vrchního číšníka se objevil Vladimír Menšík.
|
Ostatní
Postřehy ke knizeKniha Utajené vzpomínky na Vladimíra Menšíka (autor: Horáková-Fonová, Alena), rok vydání: 1999
|
|
11. února 2020 | David Liška | Celý článek | Různé
|
Kniha Utajené vzpomínky na Vladimíra Menšíka se pro moji práci stala velkým přínosem. Zprostředkovává až "bulvárně" podrobné informace o pracovním vztahu mezi Vladimírem Menšíkem a Alenou Horákovou-Fonovou z doby, kdy oba objížděli Československo se svými besedními pořady. Sám Vladimír Menšík na tuto dobu velmi rád vzpomínal, setkával se s lidmi, které měl opravdu rád a dalo by se říct, že na setkáních čerpal z pozorných a vděčných diváků velkou energii pro svůj, v té době, těžký život (a to jak po zdravotní stránce, tak stránce osobní).
|
Postřehy ke knizeKniha Vladimír Menšík (autor: Matějková, Jolana), rok vydání: 2012
|
|
10. února 2020 | David Liška | Celý článek | Různé
|
Neocenitelným průvodcem při psaní monografie mi je kniha od Jolany Matějkové. Jejím přínosem jsou informace o rodině Menšíků, podané z první ruky - od syna Petra nebo brněnské rodiny Svozilových. Můžeme jen litovat, že chybí osobní vzpomínky manželky Olgy Menšíkové, či ostatních dětí, především Martiny a Jana. Ač je kniha výpravná (obsahuje spousty rodinných, dříve nepublikovaných, fotografií) přesto nelze říci, že by byla výpravná i co se týče písemného obsahu. Kdyby nebylo velkého řádkování, byla by to kniha o méně než polovičním rozsahu. A protože je to kniha založená především na vzpomínkách rodiny a čtyřicítky spolupracovníků Vladimíra Menšíka, chybí ji opora archivních pramenů (což osobně považuji za velké minus).
|
Vladimír Menšík přebírá zlatou medaili JAMU
|
|
30. září 2019 | David Liška | Různé
|
Uživatel Jenda našel ve svém archivu (a vložil na YouTube) zajímavý záznam přímého přenosu TV pořadu Pět přání z listopadu 1982. Sem byl pozván i Vladimír Menšík a při této příležitosti mu tehdejší rektor Janáčkovy akademie múzických umění prof. František Šolc udělil nejvyšší vyznamenání - zlatou medaili. Po předání se Vladimír Menšík rozhovořil...
Poznámka: celý rozhovor vyšel tiskem v knize (Menšíková, Olga: Dary Vladimíra Menšíka aneb stromeček mého veselého života, Praha 1998, s. 126-132).
|
Odhalena busta Vladimíra Menšíka
|
|
18. října 2018 | David Liška | Různé
|
 U budovy základní školy v Ivančicích byla odhalena busta Vladimíra Menšíka. Stalo se tak u příležitosti jeho nedožitých 89. narozenin, socha je dílem akademického sochaře Nikose Armutidise. Sledujte záznam. Foto: denik.cz.
|
Různé
|
|
31. května 2017 | David Liška | Různé
|
|
|
Knižní monografie & časopis
Knižní monografie - krátká ukázka z kapitoly "Rodové kořeny"
|
|
13. ledna 2020 | David Liška | Knižní monografie & časopis
|
První krátkou ukázkou z připravované knihy je úryvek z úvodní kapitoly, která se věnuje rodovým kořenům Vladimíra Menšíka. Jak jsem již uváděl v dřívějším příspěvku, první přímé doložené předky můžeme nalézt na jižní Moravě koncem 17. století, přičemž jeden z Menšíků se připomíná už z dob třicetileté války. Čtenář tak bude moci sledovat příslušníky rodu od jejich skromných začátků, kdy patřili k drobným zemědělcům, tzv. podsedkům, až po zámožné rolníky, ke kterým patřil i dědeček František (viz ukázka) a kterého jeho vnuk Vladimír hrdě nazýval čtvrtláníkem.
Rodové kořeny - pdf ukázka
|
Úvodní číslo on-line časopisu
|
|
1. června 2017 | David Liška | Knižní monografie & časopis
|
 Dnešním dnem vyšlo první číslo on-line časopisu o Vladimíru Menšíkovi, jehož název je stejný jako název našeho webu - Vladimír Menšík. Život, dílo, doba. Bude přinášet jednak informace, které jsou z větší části uveřejněny na našem webu, jednak krátké úvahy a zajímavosti. Úvodní číslo je věnováno především Vladimíru Menšíkovi a jeho působení ve Vesnickém divadle v letech 1953-54.
Obsah:
Úvodní slovo | Vladimír Menšík a Vesnické divadlo | Perličky z archivů |
Úvahy badatelovy, část 1. | Událo se
|
|