Vladimír Menšík - Nejnovější příspěvky

Dnešním dnem vyšlo první číslo on-line časopisu o Vladimíru Menšíkovi, jehož název je stejný jako název našeho webu - Vladimír Menšík. Život, dílo, doba. Bude přinášet jednak informace, které jsou z větší části uveřejněny na našem webu, jednak krátké úvahy a zajímavosti. Úvodní číslo je věnováno především Vladimíru Menšíkovi a jeho působení ve Vesnickém divadle v letech 1953-54.

Obsah:
Úvodní slovo | Vladimír Menšík a Vesnické divadlo | Perličky z archivů | 
Úvahy badatelovy, část 1. | Událo se

Na sklonku roku 2016 jsem v úterý, 27. prosince, navštívil Správní archiv Armády ČR (pobočka Vojenského historického archivu) v Olomouci. Chtěl jsem prostudovat působení Vladimíra Menšíka v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Návštěva byla úspěšná, dozvěděl jsem se podrobné informace o činnosti AUS mezi listopadem 1954 a březnem 1955, tedy obdobím působení Vladimíra Menšíka. Z jiných zdrojů víme, že Vl. Menšík byl do základní vojenské služby odveden 2. října 1954, z Olomouce se pak můžeme dozvědět, že k Armádnímu uměleckému souboru (AUS) Víta Nejedlého byl  převelen 29. října, mj. společně s Vladimírem Brabcem, Petrem Haničincem a Karlem Lincem. Je potřebí ale další podrobné prostudování materiálů z Vojenského archivu, abych mohl podat plastický obraz působení Vladimíra Menšíka v tomto uměleckém vojenském uskupení.

Po ukončení angažmá ve Vesnickém divadle v roce 1954 byl Vladimír Menšík přijat za stálého člena v prestižním uměleckém souboru divadla D 34 vedeného legendárním divadelníkem E. F. Burianem. I přes zdravotní potíže, kterými Menšík trpěl od mládí (problémy s dýcháním) ho ještě čekala základní vojenská služba. Měl ale štěstí, od konce roku 1954 se stal členem Armádního uměleckého souboru (AUS) Víta Nejedlého. Zde zůstal do března 1955, kdy si ho nazpět vyžádal E. F. Burian, a tak mohl Menšík zákl. vojenskou službu odsloužit v prostředí daleko příjemnějším a hlavně činorodějším.

Příští týden navštívím archiv v Olomouci, kde bych se měl o činnosti Vladimíra Menšíka v AUS Víta Nejedlého dozvědět více. O výsledcích budu na těchto stránkách informovat.

Historie AUS

Roku 1984 poskytl Vladimír Menšík rozhovor novinám Brněnský večerník. Přečtěme si, co řekl o svém dospívání v Brně:

"... celé mé zrání a hledání sama sebe ... je spjato s Brnem. Je to období mé neuvěřitelné aktivity a dnes nevím, jak jsem to všechno stihl. Studoval jsem (a s výjimkou JAMU špatně), učil jsem se hrát na housle a klavír a bez pedagogického vedení taky na klarinet a kytaru (zbytečně, ať už s vedením, nebo bez něj), hrál jsem v restauraci u Voráčů na Špitálce loutkové divadlo (primitivně, ale vytrvale), hrál a zpíval v trampské osadě Dravci, kopal fotbal  v židenické čafce (jako ani jednou postavený náhradník) a plaval za KVS Brno (nejpomaleji). Ale hlavně jsem doslova žil v Sokole Brno IV. Pravidelně a s fortelem jsem cvičil na nářadí a nebýt Honzy Vyskupa a asi třiceti dalších, mohl jsem být čtverkařskou jedničkou. Zároveň jsem pomáhal cvičit žáky  a jako vedoucí  s nimi jezdil na letní i zimní tábory, kromě toho jsem absolvoval  tábory v Biskupicích se souborem Ády Pištěláka - byl jsem v něm tamburášem -  a s ním jsem taky zvládl během roku řadu vystoupení a dvakrát týdně zkoušky ... Kromě toho jsem ještě stihl milovat - samozřejmě z donucení partnerek jen platonicky - několik členek čtverky, ale i tak to bylo rovněž velice vyčerpávající, hlavně duševně."

Zdroj: Brněnský večerník, 5.10.1984

V pondělí 4. července jsem díky Janu Menšíkovi navštívil vojenskou centrální registraturu v Trnavě (spadající pod Vojenský archiv ČR), kde jsou uloženy osobní složky Vladimíra Menšíka. Pro můj výzkum se mi tak dostaly do rukou záznamy o základní vojenské službě, stručný průběh služby a zdravotní záznamy.

Malá zajímavost: podle zdravotních záznamů měřil Vladimír Menšík 180 cm.

O tom, že Vladimír Menšík byl komik vpravdě lidový, se nelze přít. Jak on sám vnímal onu lidovost? Přečtěme si, co o tom říka:

"Jenom abychom si hned na začátku ujasnili, o čem bude řeč: vylučme z humoru vtipálkovství, 'dělání legrace' za každou cenu. To nemá s lidovostí vůbec nic společeného. Humor v umění, herectví, ale i v životě vyplývá ze zvláštního vidění světa, znamená skoro určitou životní filozofii. Jako by člověk viděl  i odvrácenou tvář věcí kolem sebe. A tím, že je dovede vtipně podat, tak je nějak nadlehčí, udělá pro daleko větší okruh lidí přijatelnější, stravitelnější. A ti, kteří umělce viděli a vyslechli, se smějí a leckdy si teprve za chvíli uvědomí, že se tu vlastně kdosi touhle formou vyslovil třeba i k velmi vážnému tématu.

Lidový humor není složitě zašifrovaný. Nikdy z něj nesmí zmizet laskavost ... Opravdu lidový umělec nikdy netouží 'předvádět se', zneužívat důvěru diváků. No, a protože na hloupost a vulgárnost máme jistě všichni stejný názor, nebudu zvlášť zdůrazňovat, že lidový humor rozhodně není humor primitivní."

Zdroj: Práce, Praha, 23.5.1978

Jan Menšík mi předal potřebná povolení ke studiu ve vojenském archivu v Trnavě, kde se nachází osobní složky Vladimíra Menšíka. Ty by měly popisovat průběh jeho základní vojenské služby. V pondělí může výzkum začít.

Ve středu 29.6.2016 jsem se opět setkal s Janem Menšíkem. Povídali jsme si o jeho tatínkovi. Dozvěděl jsem se hodně zajímavého, např. o jejich milované chalupě v Žandově a problémech, kterou způsobovala Menšíkova popularita, o Menšíkovi jako řemeslníkovi i o jeho astmatu a lécích, které někdy měly i nežádoucí účinky. Po autorizaci rozhovoru uvedu krátkou ukázku na našem webu.